Rváčov -mapa, text

Rváčov 1806.jpg
c.JPG
Kdy byla ves založena, není známo. Roku 1377 zapsáno v soudní knize města Jičína, že Jiří ze Stružince, Vaněk ze Rváčova a Jan z Lomnice přijali 16 kop gr.č. Z kasy sirotčí a slíbili rukou nerozdílnou je vrátiti, až o ně budou upomenuti. (Jos.Jan Fučík Lomnicko n.Pop Vlastivědný Sborníček pro školu a dům, ročník 4, sešit 1, září 1923) Dále přepis částečně nevydaných spisů Josefa Jana Fučíka z r.1886 o Rváčovu z  MMG v Lomnici.:
Aleš ze Šanova r.1457 si vyprosil na králi Ladislavovi (Habsburkovi) všechen nápad po nebožtíku Janu Košíkovi nebo komukoliv jiném. Žádost tato byla vyslyšena a r. 1462 uveden jest Aleš úředníky dvorskými na následující dědiny: Tvrz Lomnici, městečko s domy, krčmami, sladovnou, pivovarem....vsi Stará Lomnice, Stružinec, Skuhrov, Rváčov, Košov, Chlum celé, dvůr a manství Bezděčín, poustky Pasířovskou a Koblihovskou, v Hluboké co tu má, hradiště Kozlov.
Po válce třicetileté byly všechny místní osady (Černá,Skuhrov, Rváčov)  jež nyní tvoří místní obec Rváčov tak vylidněny, že dle starých pamětí zůstalo tu sotva třináct lidí. Dle pozemkové knihy to byla rodina Vávrova z čp.5. Dle tehdejšího názvu říkalo se osadám těm Na Všech vrších, takže téměř všichni nynější obyvatelé, nejvíce po rozdělení dvora, odjinud sem přišli. Z té příčiny asi žádných původních pověstí místních se nedochovalo.
Na Rváčově býval dvůr na č. d. 1, klenutá kuchyň, studnice ,mlíčník‘, kde byla panská mlékárna. Tam kde nyní na Rváčově jest usedlost č. 1, 13 a 11 před sto a několika lety býval dvůr (psáno koncem 19.stol.), v místě tam nedala se zříditi studně z příčiny, že odtud půda k jižní straně rychle se sklání a voda ve studni tedy asi stěží nebo v dostatečném množství udržeti by se nedala a proto na louce nacházející se opodál pode dvorem, zřídili a dřevěným pažením opatřili vodní nádržku, kde prý mléko ze dvora místo ve skepě v této uzavřené nádržce chladili na vodě, odkudž dosud obecní studni tam se nacházející, říká se v mlíčníku.
Dělení panského dvora probíhalo r.1780
Roku 1784, když byl rozdělen dvůr Rváčovský, byl rychtářem Mikule (praděd nynějšího držitele) č.d. 4, pak jeho syn a vnuk, pravnuk č. 13 asi do r. 1834. Pak Nosek Jan, č.14 a jeho syn Josef asi do r. 1855, Crha František č. 17, Zajíc Antonín č. 12 do r. 1844. Crha František č.17 (týž) 1864-7, Ševců Josef č.2 do 1876, syn Josef Ševců do r 1882, od roku 1882 Jan Nosek č. 14.
Po rozdělení dvora: Z toho jsou živnosti č. 1, 3, 4 (páni vystavěli), 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15 (bývalý mlýn), 16, 19, 20, 21, 22, 25, 26. Vůbec na tzv. dílu z Hranice a větší díl místní trasy  Rváčova.
V roce 1780 byli nově příchozící panští novousedlíci : čp1 Jan Bláha,
čp.6 Jan Kunda, čp.7 Jan Tampír, čp.8 Frant.Janda, čp.9 Josef Mikule, čp.10 Jiří Stránský,
čp.11 Josef Vojtíšek, čp.12 Prokop Vojtíšek, čp.13 Jan Mikule,  čp.14 Antonín Nosek.
Je-li poněkud sušší rok, musejí obyvatelé osady Rváčova a Černé přivážeti vody z osady Skuhrova, kde pramen odtékající do Černé rokle ani za největšího sucha nevysychá. Dokud byl na Rváčově dvůr, v němž asi větší počet dobytka chovali, tu bez pochyby honili jej napájeti k rybníčku, který dosud na Skuhrově se nachází. Zpět pak přiháněli jej po cestě č. parcelní 1212. Od toho pak vzniklo jméno Na příhoně, jež mají pozemky č. parcelní 465 a 489.
‚Na Krchově‘: Když byl koncem 18. stol.  mor, musely obce zříditi hřbitovy. Chudé vozili na trakaři ve slámě, bohaté v pytlích, menší mrtvoly vozili po dvou do Lomnice. Ke zřízení hřbitova zde nedošlo, bylo jen nachystáno místo.
 V hořením díle Černé rokle říká se ‚V Loupežníku‘, zdržovali se tam prý loupežníci, nalezly se tam klíče, ostruhy, podkovy.
Vedle Košovských hranic vede od severu k jihu cesta, ta prý bývala stezkou od Jičína ke Prusku, u ní jižně od Kozlova na západ nedaleko vrch Hláska, nyní Hrázka, tam se nalezly ostruhy, klíče, mnohé chová pan Mikule na Rváčově.
Bítouchov byla panská paseka, byla rozdělena přistěhovalcům. Býtouchov patřil okolo roku 1820 ke Rváčovu.
Morcinovký dvůr jmenoval se Ječniště.
Škola na Rváčově. Obce Rváčov, Černá, Skuhrov, Tikov, Vranovsko a Dráčov byly dříve přiškoleny k Lomnici. Vzdálennost a zvláště neschůdnost v zimě poukazovaly k potřebě školy na Rváčově. Roku 1815 byla zde škola zemskou vládou potvrzena a Jan Pospíšil od tehdejší  vrchnosti a patrona Ignáce Falge prvním učitelem ustanoven. Nastoupil 1. září 1816, zemřel 30. října 1823. Do roku 1824 byl tu Josef Gotvald, školní pomocník z Nové Vsi provizorně, načež Jan Lider dosazen. Roku 1841 byla škola ještě v nájmu, který platily přiškolené obce.  Fučík 28. 8. 1884
Černá 1790 - 13 domů, 1869 - 43 domů, 259 obvyvatel, 1880 – 45 domů
Rváčov 1790 – 14 domů, 1869 – 28 domů, 191 obyvatel, 1880 – 28 domů
Skuhrov 1790 – 15 domů, 1869 – 23 domů, 143 obyvatel, 1880 – 23 domů
Tikov 1790 – 4 domy, 1 ke Žďáru  a 1 ke Dráčovu, 1869 – 5 domů, 58 obyvatel, 1880 – 9 domů
Rok 1850 - Černá, Rváčov, Skuhrov, Tikov celkem 631 obyvatel, r. 1869 615 ob., r. 1880 615 ob.
Polní hospodářství, tkalcovství, začínají se brousiti granáty. Hostinec je na Rváčově č.p. 2, Tikov č.p. 1. Obyvatelé zde nevčelaří, ryby 0, voda vysychá. Dobytek do Lomnice. Obilí do Lomnice (semínko a oves).
Hlína křemičitá, mělká, pod ní melafyr. Hnojivo jen domácí. Plodiny se vystřídají ve třech až šesti letech. Žito, oves, brambory, len, méně hrách, ječmen a pšenice, žně o týden dříve než v Lomnici a o čtrnáct dní později než v Jičíně. Třešně drobné. Školka 0.
Lesy smrkové, méně jedle, buky, co má kníže pozemky jsou skoro samé lesy.  Ostatní rolníci mají méně lesů. Na Černé něco, jinde málo. Louky málo a suché, o jedné seči. Zavodniti není čím. Mlátičky – Rváčov 1, Černá 2, Skuhrov 0, mlátičky ruční  Rváčov 0, Černá 3, Skuhrov 4. Háky, ruchadla se ujímají. Stavivo 0, cihly 0. Křemeny (polodrahokamy)  pan Mikule. Vody k pití v létě nedostatek.
Zvonek 'Jan Křtitel'  z konce minulého století ve zvonici u domu č.p. 4. Tamtéž kříž kamenný r. 1825, oprava 1879. U cesty k Lomnici  'Hraničné' socha Panny Marie.
Stříkačka není, jen košíky (na hašení), pojišťuje se proti ohni, proti krupobití zřídka.
 Oblastní zastupitelstvo 12 členů, 3 (?)radní . Voličů I. 19, II. 21, III. 72.
Celý Rváčov patřil k Lomnicku, jen nynější č.p. 15 od r.1881 patřilo k Veselé č.p. 35 a tedy ke Skalsku. Bývalé čp. 15 mlýn v Černé Rokli mělo Rváčovské číslo do r.1880. Tikov nynější patřil celý k Lomnicku, jen dvě čísla u Tikova patřila Žďáru a tedy ke Skalsku.
Ubývá lidí hlavně větší úmrtností. Roku 1877: 48, 1878: 24, 1879: 19, 1880: 18, 1881: 21, 1882: 26, 1883: 12, 1884: 24, 1885: 22. Spíše se odstěhuje než přistěhuje. Obyvatelstvo většinou chudé, domkaři zvlášť, cesty veřejné obecní, silnice 0.
František Linder, učitel v Jindřichově Hradci, odtud pochází též Jan Kužel, člen obecní rady ve Vídni.
Místní názvy (pro celá Vrcha): V Končinách, Na Hůrkách, U Drah, V Zákoutí, Hluboké údolí, Černá rokle, Cesta Táboračka, U Táboračky, U Hajnice, Na Chmelnici, Na Milíři, Verpán, Na Kameníku, Na proudku, Na Bahně, Na Kopaninách, Vydrmaška.
Jen pro Rváčov dle stabil. katastru a J. J. Fučíka - Drážka, Mohyla, Šopka (na Šopce, Sopka), Černé rokle, Černá rokle, V loupežníku, panské pole u Kříže, Lhota, Na Stružineckých Drahách, Hranice (Hraničné), louka pode dvorem, v mlíčníku, U Tikova.
 
Josef Jan Fučík měl v plánu vydat historický místopis 4. díl, 3. svazek Bítouchov, Kotelsko, Rváčov, Košov, Chlum. Ačkoliv to měl v hrubých rysech přichystáno, vydat již to nestihl.
      

Pozn.: Černě jsou citace původního textu J. J. Fučíka, červeně dopsal A.Prášil
 
27.08.2017 19:15:24
A.P.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one