Zobrazení části renezančního zámku z kancionálu ukazuje skutečnost

V roce 2007 tedy 2 roky před archeologickým průzkumem zámku, jsem si prohlížel v Lomnickém muzeu zobrazení zámecké zahrady z Lomnického kancionálu. Potřeboval jsem zjistit zda ukazuje skutečnost, nebo si to malíř vymyslel. Tenkrát jsem věděl že hlavní budova zámku byla do L a že zámek se stával z více budov. V Urbáři panství Lomnického se nachází popis zámku z.r.1670,  kresba zámecké zahrady z kancionálu pochází z roku 1582, což je rozdíl 48 let. Žádný přímý důkaz nebyl. Vzal jsem si na pomoc nejstarší katastrální mapu z r.1842, přeložený text z Urbáře a zmíňovanou kresbu. Pak se začaly objevovat nepřímé důkazy.
1.Kašna v zahradě, je zakreslená na kancionálu, ale studnice je i na katastrální mapě 1842 a to hlavní je, že 2.svírá stejný úhel s 3.druhou zámeckou budovou na kancionálu, je to tak i na mapě 1842, ano, jistě, uplynulo 260 let, ale před hlavní zámeckou budovou vždy byla ještě jedna budova, ač měla po tolika letech jiné využití a rozhodně byla přestavěná a snad i vyhořela. Půdorys ji zůstal, je popsaná v  Urbáři, zobrazená v Lomnickém graduálu a je i na mapách 1842 a v plánech zámku z r.1882, dokonce i na obraze kolem roku 1870. Ano, začala jako správní  budova zámku a skončila jako dřevník. Nicméně nám jde o shodný úhel, kašna, roh budovy a jsme u zámecké zdi. 4.Na mapě 1842 je po zámecké zdi do budovy výkus po zámecké zdi.(viz obrázek níže) Na kancionálu je zámecká zeď vyobrazená a v urbáři se píše o zahradě na valech a ta je zdí rozdělená, na jedné straně je volný plac a na druhé straně je zámecká  zahrada/ park .(viz. další obrázek níže)
5.Zeď končí u sešikmené budovy oproti zámecké zdi, která je zobrazená na kancionálu, zešikmení je způsobeno, že budova byla přistavěna  k původní vnitřní gotické kamenné zdi, která byla součástí osmiúhelníku. Archeologický průzkum našel v těch místech sešikmené zdi objektu z období renezance, na mapě 1842 je patrné sešikmení v liniích vázané na původní gotickou zeď jedné části osmiuhelníku.Nic ale není černobílé, některý z objektů, kašen, přístřešků a pod. za celou eru renezančního zámku se mohl změnit, a to buď vystavěním, přestavěním, zbouráním.Či absencí na pár let po vyhoření což bylo v roce 1590 při největším požáru města, kdy nebyl ušetřen ani zámek.6.Kamenná věž z r.1505 v popisu Urbáře, je i na kancionálu zakreslená. V Urbáři se o ní píše ...v zámku se nachází ještě jeden most, po kterém se vjede nebo vejde do vnitř. Je tu krásná věž s dobrým flankováním, v ní je v dobré výšce brána.(pak už je popis jednotlivých budov zámku) 7 Kopeček patrný na kancionálu, je na katastrální mapě 1842 v místě kde se vinopale této vyvíšenině vyhýbá, v roce 2007 je tato navážka ještě patrna. Na konec jsem si vzal na pomoc Google Earth, najel jsem těsně nad zem na místo odkud byl kancionál kreslen,8. v zadu na obzoru jsem označil horizont kopců z leva do prava, označením jsem zajistil body A a B. Které jsem přenesl do mapy na mapy.cz kde se mi v měření zobrazil výškový profil. To co mi vyjel graf, se shodovalo s pozadím kopců na zobrazení z kancionálu. To je důkaz, že v Lomnickém graduálu část zobrazení zámku odpovídá skutečnosti. Kdyby kopce vzadu měly někde odchylku, ono malou můžou mít v rámci velikosti lesa na kopci, měl bych pochyby, ale profil terénu byl shodný, malíř v Lomnici kreslil skutečnost. Nenechte se zmást branou kolem zobrazení z kancionálu, žádná v těch místech nebyla, v tomto případě je to okrasný rám obrazu.