o mých mapách
Kreslení map mě bavilo už od školních let, prošel jsem a zakreslil si v Lomnici každou ulici. Stále víc mě ale zajímalo, jak vypadalo město v dřívějších dobách. Časem jsem si vytvořil postupy, díky kterým jsem si historii mohl zmapovat.
První, od koho jsem čerpal informace a podle koho vznikaly první historické mapy, byl Josef Jan Fučík. Tento pedagog a historik si dal obrovskou práci s vyhledáváním zápisů a dat v archivech po severovýchodních Čechách, v Praze a Vídni, shromáždil je do Popisu a dějin okresu Lomnického a mnoha badatelům tím ušetřil hodně času. Jeho dílo ve spojení s katastrálními mapami v archivu v Semilech dalo vzniknout poměrně přesným mapám až do 16. století.
Dále vycházím i z vlastních návštěv archivů v Zámrsku, Praze a Děčíně. Texty v němčině pro mě překládá PhDr Gritzová z firmy DN Překlady. A také má kamarádka Lucie Přibylová čecho-němka.
Převody čísel domovních parcel na čísla popisná - Katastrální mapy byly vedené pouze v parcelních číslech (později archivy zpřístupnily i výtisky s popisnými čísly), Fučíkovy spisy naopak pouze v popisných. Proto jsem pro celou Lomnici kompletně převedl parcelní čísla na popisná.
Spolupráce s archeology – Konzultuji několikrát do roka. Převážně spolupracuji s Mgr. Radkem Novákem, který vedl archeologický průzkum Lomnického zámku a pivovaru.
Mapy nemají konečnou podobu, ale postupně se upřesňují, scanují se a znovu opravují. V roce 2026 bude jejich podoba finální.
Dohledávání zaniklých staveb a dřívějších hranic rolí a pozemků hledáním změn v linií v mapách. Z části linií pozemků, domů a cest se dá vyčíst uspořádání obce, která se již na mapě nevyskytuje. Např. porovnáme-li katastrální mapu z r. 1965 s katastrální mapou z r. 1842, budou na mapě z r. 1965 pozemkové linie, které vypadají nepřirozeně. Na mapě 1842 pak na jejich místě najdeme budovy. Z toho vyplývá, že nepřirozené linie v novodobější mapě mohou být pozůstatky zaniklých objektů.
Zde je otisk linií po roubence na školním náměstí, kdyby tam dříve roubenka nestála, zůstala by tam jen jedna linie mezi oběma cestami. Kdyby pamětníků nebylo, fotografií ani mapy starší nežli rok 1965 dal by se tam objekt předvídat.
Výřezy z map ze zdroje http://archivnimapy.cuzk.cz/ .
Některé pozemky mají na mapě hranatý zákus po obydlí, které tam již několik desítek let nestojí. Zde si to můžeme ověřit na mapě z r.1842 vs 1965.
Obr. níže, jsou zde přeškrtané linie na mapě 1842, u Mlýnského (dnes Matoušského ) rybníka, uprostřed mokřadní louky tyto linie nám zanechalo přístřeší, domek. I když tam domek v roce 1842 již nestál, mokřadní louku tam zakreslit nemohli, protože po nečem zbořeném tam zůstala přinejmenším udusaná hlína .
Dále používám laserové skenování povrchu DMR-5 .Takto se třeba dá dohledat bývalý Hoření rybník ve Staré Lomnici, který už je stovky let zaniklý, nebo zaniklé cesty a role.
Kdyby neexistovala mapa 1842, či 1926, laserové skenování povrchu by odhalilo kudy vedly role i kdyby byly schované v lese. Dají se dohledat i starší zaniklé role.
Kombinací různých metod : čtením linií z map, zápisů v archívech, archeologického průzkumu, geologických ultrazvukových sond, letecké archeologie, laserového skenování povrchu DMR 5, konzultace s odborníky na různá historická témata, lze se pokusit o přibližnou podobu naší obce v různých dobách. Mapy do 16 století jsou poměrně přesné, čím se jde dál do minulosti, už tam převažuje odhad. I když odečtem rolí, se dá dojít na základ, který mohl být při založení vsi.